Ondřej MoravecMé hudební začátky sahají do druhé poloviny roku 1995, kdy po domácím pobrnkávání na kytaru začaly první zkoušky a jamsessiony s kapelami. O rok později jsem nastoupil jako doprovodný kytarista do heavymetalové skupiny Spitfire. Zde jsem jsem zažil své první koncerty, zkušenosti ve studiu a  také spoustu vtipných okamžiků, o které po celou dobu mé hudební činnosti nikdy nebyla, není a nebude nouze. Po roce fungování jsme s kytaristou a zpěvákem Martinem Kodytkem odešli a založili novou kapelu The Duwenbleit, která zpočátku brouzdala ve vodách hardrocku. Zjistil jsem, že si lépe porozumím s baskytarou, tak jsem přešel k tomuto nástroji a přidal jsem ještě doprovodné vokály. Později s příchodem bubeníka Jiřího Vika, se kterým spolupracuji doposud, jsme změnili název na New Standard a společně to našemu triu ladilo spíše do našeho oblíbeného jazzrocku. Sestavu doplnil ještě klávesista Václav Holler. Mé účinkování v této kapele trvalo do začátku roku 2005. S New Standard jsme odehráli spoustu koncertů v zajímavých klubech a na festivalech, natočili jsme dvě demonahrávky a za absolutní vrchol pokládám vystoupení na festivale jazz Goes To Town v Hradci Králové v roce 2001. V této S kytarou 1997době jsem se mihnul ještě v postgotických Sunset Street, folkrokovém sdružení Julek a spol. a v crossoverových Raindrops. Zároveň mě čím dál víc lákaly klávesové nástroje a kompozice hudby v duchu new age. Mezi lety 2003 – 2004 jsem natočil čtyři demonahrávky, kde jsem tento žánr mísil s elektronikou přelomu 70-tých a 80tých let a s jazzrockem. Výběr z těchto nahrávek jsem v roce 2012 vydal na vzpomínkovém CD „Retro Inštrumento 2003 – 2004“ (tento název proto, že ve většině skladeb byly použity letité analogové syntezátory Crumar Performer, Korg Poly 800, Roland Juno 1 a Yamaha DX 21 – poznámka pro zasvěcené 🙂 ).

Následoval restart a ještě v roce 2005 jsme s kolegou z New Standard JOndřej Moravec - Modrá křídla andělů EP přední stranairkou Vikem založili novou kapelu Uplet, která byla zpočátku spíše syrovějšího stylu, hlavně díky kytaře Petra Bláhy, který byl v té době ovlivněný hlavně powermetalem klasické školy. V této kapele jsem vzal i roli sólového zpěváka a protože jsem sám se sebou nebyl spokojený a ostatních jsem se raději ani neptal… na nějakou dobu jsem začal navštěvovat soukromé hodiny zpěvu, během nichž mi bylo po dlouhém pilování k mému překvapení řečeno, že bych se zpěvem mohl živit, že budu mít asi talent, nebo co. Tak jsem to zkusil a od roku 2007 vedle mých dalších hudebních aktivit vystupuji na tanečních zábavách. V tomto případě se jedná samozřejmě o převzaté písně různých žánru, které mě pravda ne vždy oslovují, ale je to perfektní způsob tréningu zpěvu a hraní na baskytaru, ještě si u toho vydělám a když se sejde dobrá parta lidí, může jít opravdu o příjemnou akci. Kromě toho – písně si můžu zaranžovat tak, aby mě to bavilo. V témže roce jsem také natočil EP „Modrá křídla andělů“ s jednou 18-timinutovou skladbou ve stylu new age. Poté jsem se až na občasné skládání do šuplíku s tímto žánrem na nějaký čas odmlčel a věnoval jsem se především kapele Uplet a také hraní po zábavách.

Zvuk Upletu se postupně přeměnil do tzv. neoprogrocku, natočili jsme dvě demonahrávky „Doteky medúz“ (2010) a „Trilobit Company“ (2012). Kapelu jsme přejmenovali podle názvu druhého jmenovaného CD a já jsem začal na vystoupeních střídat baskytaru s klávesami. Muzika tak dostala nový zvuk alá Genesis a Pink Floyd.

V roce 2012 jsem se úplnou náhodou seznámil se zpívajícím baskytaristou a klávesákem Aramem Delanem ze skupiny Window, které jsem fandil už jako teenager, než se v druhé polovině 90-tých let vytratila. Aram byl znám také mimo jiné z kapel Dr. Max, Slang a Plexis, v 90-tých letech byl také vyhledávaným studiovým hráčem. Následovalo několik společných vystoupení s našimi kapelami a zjistili jsme, že jsme hudebně naladěni na stejnou notu. Tenkrát si v mém domácím studiu natáčel demonahrávku pro CD Tabula Rasa skvělého píseckého básníka Milana Prince. Písnička se jmenovala „Na salámu“. Byli jsme domluveni, že nahrávku smíchám a pošlu mu ji. Počítal jsem s tím, že se jedná opravdu o pracovní nahrávku, která se bude přetáčet a tak jsem tam jen tak pro srandu nahrál elektrickou kytaru. O pár dní později telefonát ze studia Filipa Benešovského, že takhle je to dobrý, ať jim to pošlu v jednotlivých stopách, že to doladí zvukově a některé nástroje dotočí. Filip si s nahrávkou skutečné pohrál, vedle mé kytary, Aramova zpěvu a kláves zde ještě přibyly dechy Míry Barabáše, bicí Tomáše Kašpara a Filipovy Hammondky. Díky svému kytarovému experimentu a samozřejmě hlavně díky Aramovi jsem se dostal na CD opravdu kvalitního českého textaře Milana Prince po boku legend, jako je Roman Dragoun a Milan Pavlíček. Trošku drzost ode mne 🙂 .

Aram Delan s naší kapelou rok vystupoval a vytvořili jsme jakési Window 2. Já jsem na nějaký čas zakotvil na plný úvazek za klávesovými nástroji, Aram hrál na  baskytaru, oba jsem se střídali ve zpěvu a on díky své živelnosti dovedl vytvořit téměř stadionovou atmosféru i v malém klubu na vystoupení pro 30 lidí. Hráli jsme repertoár jak Window, tak i Trilobit Company. Naše spolupráce skončila po roce, v listopadu 2014. I nadále jsem ale zůstali v kontaktu jako kamarádi. Od dubna roku 2018 už Aram bohužel cvičí v nebeské zkušebně… Jako památka zůstala naše společná autorská píseň „Za horizont“ s textem Milana Prince, kterou hraji doposud, dále již zmíněná píseň „Na salámu“ na Tabule Rase a dvě další písničky natočené v mém domácím studiu. A samozřejmě vzpomínky na jeho hlášky a komické situace.

Zpět do roku 2013. Souběžně s Aramem s námi začal vystupovat jako host známý hradecký multiinstrumentalista Petr Maťátko, se kterým jsem krátceOndřej Moravec klávesy spolupracoval už téměř ve svých hudebních začátcích. Na našich koncertech měl svůj blok, kde za našeho doprovodu odzpíval několik svých autorských písní. Atmosféra v Trilobit Company (ex-Uplet) byla ke konci roku 2014 jaksi vyhrocená a tak jsem se ji rozhodl rozpustit a s Jirkou Vikem a s Petrem Maťátkem jsme založili novou kapelu Náměsíčný pierot, která funguje dodnes (Petr – kytara, zpěv; já – baskytara, zpěv; Jirka – bicí). Hrajeme vlastní věci v duchu klasického rocku 60-tých a 70–tých let a co si kdo složí, to si i nazpívá. Takto nastala na konci roku 2014 moje další epocha. Bývalý kytarista z TC Petr Bláha také pokračuje – v muzice tvrdšího ražení, která je mu bližší a jsem za to rád.

Ondřej Moravec - V mezičase EP přední strana

Během roku 2014 jsem také natočil rockové pětipísňové EP „V mezičase“, kde jsem obstaral všechny nástroje sám (klávesy, baskytara, kytara, perkuse, programování bicích nástrojů). Některé kousky hrajeme v rámci koncertů Náměsíčného pierota. Tímto jsem se opět začal více věnovat domácímu komponování. Již o rok dříve jsem byl osloven PHDr. Michaelou Peterkovou, abych vytvořil tři krátké skladby pro odvykací kůru kouření. Dvě měly být příjemné zasněné a jedna naopak naprosto odporná. To mi nedělalo problém, do té „nepříjemné“ skladby plné parytmů jsem zakomponoval skřípavý zvuk stavidla, který jsem natočil na kameru, když jsme s manželkou byli na dovolené na Baťově kanále. A prý to opravdu působilo negativně na lidi a svůj účel to splnilo. Ne tak na muzikanty naladěné na stejnou notu, jako jsem já. Ti mi to chválili, že jim to připomíná artrockovou legendu King Crimson, což je pro mě ovšem taky pocta 🙂 . V poslední době zjišťuji, že pokud ke klávesům pustím své malé děti, vzniknou z toho také zajímavé kousky pro odvykání od čehokoliv ideální 🙂 . Ale určitě je dobře, že je hudba přitahuje, třeba jim to vydrží.

Na začátku roku 2015 jsem byl osloven lidmi z oblasti reiki pro jejich účely jsem natočil tři CD s mou muzikou a s mluveným slovem Bohumily Frankové. Zároveň jsme začal pracovat na svém vlastním CD s relaxační hudbou.

Musím také zmínit mé účinkování ve folkrockové partě Trijo, které trvalo od konce roku 2015 do konce roku 2017. Hráli jsme mimo jiné písně od Čechomoru, irské country atd. Působil jsem zde jako baskytarista a doprovodný vokalista. Kromě klubů a festivalů jsme hráli také na hradech a zámcích. Byly to příjemné akce, bohužel měl jsem už mnoho hudebních aktivit, které se navzájem křížily, takže jsem musel ubrat a po dvou letech skončit.

Náměsíčný pierot + Jindra Vobořil

Náměsíčný pierot + Jindra Vobořil

S Náměsíčným pierotem jsme mezitím úspěšně absolvovali několik koncertů a dohodli jsme se na občasné spolupráci s našim kamarádem – rockovou legendou Jindrou Vobořilem (Marma Kansas Revival, Česká trojka, role Annáše v Jesus Christ Superstar, ex- Pumpa, Bacily, Gen, Skupina F.R.Čecha a další). Tento skvělý člověk a muzikant s obrovským hlasovým rozsahem s námi na dvou koncertech zazpíval jako host, zahráli jsme písně z jeho bohaté kariéry (např Siamská dvojčata, Zimní království, Armageddon, ale taky převzaté věci od The Who, Teda Nugenta, Spencer Davis Group…). Splnil se mi tak velký sen a oba koncerty byly opravdu velikým zážitkem jak pro diváky, tak pro nás účinkující. V této sestavě s Jindrou mohly následovat další koncerty, nebýt jeho náhlých zdravotních problémů a předčasného odchodu v září roku 2019. Ještě v prosinci téhož roku jsme odehráli vzpomínkový koncert na Jindru a některé písně s námi odzpívala jeho manželka Ariana Marie Tomsová.

V roce 2019 jsem také konečně pustil do světa své CD s relaxační hudbou „Pozitivní melancholie„, na kterém jsem s přestávkami pracoval od roku 2015. Obsahuje čtyři skladby delší stopáže nahrané za pomoci klávesových nástrojů a baskytary.

V současné době chystám další relaxační CD, do studia se chystáme rovněž s Náměsíčným pierotem, samozřejmě koncertujeme, stále jezdím hrát po tanečních zábavách a večírcích buď sólo, nebo se svým miniseskupením Ondrys band.

Toť zatím vše v mé hudební oblasti, nenudím se :-).